Hebrejská abeceda

Hebrejská abeceda sestává z 22 dopisů užitých na psaní hebrejský jazyk. Pět těchto dopisů mít různý tvar když se objeví jako poslední písmeno zkrátka. Hebrejské dopisy jsou také použity v mírně adaptovaných formách pro psaní několik jazyků židovského diaspora, nejvíce skvěle jidiš, Ladino, a Judeo-arabský. Hebrejština je psána od pravý k odešel.

Hebrejské slovo pro”abeceda#rquote je אלפבית (alephbet), pojmenoval podle prvních dvou dopisů Řeka (a hebrejský) abeceda (Alpha/aleph, beta). Hebrejská abeceda je abjad, mít dopisy jediný pro souhlásky, ale prostředky byly později vymyšleny označit samohlásky oddělenými samohláskovýma body nebo niqqud. V rabínské hebrejštině, dopisy souhlásky אהוי být používán jak lectionis matres reprezentovat samohlásky.

Nepřehlédněte: Tato stránka obsahuje strojový překlad textu z anglické encyklopedie Wikipedia. Pokud budou některé pasáže špatně srozumitelné, zkuste se podívat i na text v originále, který najdete pod odkazem Hebrew alphabet. Překlad byl vytvořen pomocí překladače Eurotran.

Množství dopisů v hebrejské abecedě, jejich objednávka, jejich jména a jejich fonetické hodnoty jsou prakticky totožní s těmi Aramaic abecedy, jako obě hebrejštiny a Arameans si půjčoval fénickou abecedu pro jejich použití během konce 2. tisíciletí BCE.

Podle současných učenců, moderní skript užitý na hebrejštinu psaní (obvykle volal Židovský skript učenci, a také tradičně známý jak skript čtverce, tiskací písmo, nebo Asyrský skript — nebýt zmaten Eastern variantou Syriac abeceda) se vyvinul během 3. století BCE od Aramaic skript, který byl použitý Židé pro hebrejštinu psaní protože 6. století BCE, držet starý skript jediný pro jméno boha. Prior k tomu, hebrejština byla psané používání starý hebrejský skript, který se vyvinul během 10. století BCE od fénického skripta; Samaritans stále psát hebrejštinu ve variantě tohoto skriptu pro náboženské práce (vidět Samaritan abeceda). Pro jiné názory, viďte dolů.

Historie

Hlavní článek: Historie hebrejské abecedy

Podle současných učenců, originální hebrejský skript se vyvíjel podél jiných v náboženství během běhu pozdní sekundy a prvních tisíciletí BCE; to je blízko příbuzné fénickému skriptu, který sám pravděpodobně dal svah použití abecedního písma v Řecku (Řek). To je někdy prohlašoval, že kolem 10. století BCE zřetelná hebrejská varianta, originál “hebrejský skript”, se objevil, který byl široce použitý ve starověkých královstvích Izraele a Judah dokud ne oni se zřítili 8. a 6. století BCE, příslušně. To není přímé, nicméně, rozlišovat Izraelitu/Judahite skripty od jiných který byl v použití v bezprostřední oblasti, nejvíce pozoruhodně Moabites a Ammonites.

Následovat Babylonian vyhnanství, Židé postupně přestal používat skript hebrejštiny, a místo toho adoptoval Aramaic píše (další odnož stejné rodiny skriptů). Tento skript, jak užitý na hebrejštinu psaní, později vyvinul se do židovský, nebo “čtvercový” skript, to je ještě používáno dnes. Blízko příbuzné zápisy byly v použití všude po Středním východe pro několik sto roků, ale následovat vzestup křesťanství (a pozdnější, vzestup Islama), oni dávali cestu k Římanovi a arabským abecedám, příslušně.

Hebrejská abeceda byla později adaptovaná aby napsal jazyky židovského diaspora (Karaim, Judæo-arabský, Ladino, jidiš, etc.). Hebrejská abeceda byla udržena jako abeceda užitá na psaní dole hebrejský jazyk během jeho znovuzrození v 18. do 19. století.

Popis

Hebrejská abeceda je abjad: samohlásky jsou normálně ne signalizoval. Kde oni jsou, to je protože slabá souhláska takový jak? aleph,? hey,? vav, nebo? yod kombinoval s předchozí samohláskou a stal se tichý, nebo napodobováním takových případů v hláskování jiných forem. Když použitý psát jidiš, hebrejský psací systém používá souhlásky, aby ukázal všechny samohlásky (viz pravopis jidiše), kromě kde hebrejská slova jsou psána v jidiši.

To chrání pořádné samohlásky, učenci se vyvíjeli několik různých souborů vocalisation a diakritických symbolů volalo niqqud (ניקוד, doslovně “aplikovat body”). Jeden z těchto, Tiberian systém, nakonec zvítězil. Aaron ben Mojžíš ben Ashera, a jeho rodina pro několik generací, být ctěn za očišťování a zachování systému. Tyto body jsou normálně používány jen pro zvláštní účely, takový jak Biblický knihy určené studiu, v poezie nebo když učí jazyk k dětem. Tiberian systém také zahrnuje soubor cantillation značky signalizovaly jak biblické průchody by měly být odříkávány, použitý v synagogových výčtech bible (ačkoli tyto značky se neobjeví v rolováních), volal “trope”. V každodenním psaní moderní hebrejštiny, niqqud být chybějící; nicméně, vzory jak slova jsou odvozena z kořenů hebrejštiny (volal shoreshim, nebo kořeny triliteral) dovolit hebrejské reproduktory určovat samohlásku-struktura daného slova od jeho souhlásek založených na kontextu slova a díle řeči.

Jak starý hebrejský skript tak moderní hebrejský skript mají jen jeden případ, ale některé dopisy mají zvláštní konečné tvary, volal sofit (Heb. סופית, význam v tomto případě “finále” nebo “končit”) forma, použitý jediný u konce slova, poněkud jak v arabštině a Mandaic abecedách. Jak moci být viděn ve stolech daný tady, jen pět dopisů má sofit tvar:??? (kaph a khaph),??? (mem),??? (jeptiška),??? (pe a phe),??? (tsadi nebo tsade). tito jsou ukazováni pod normální formou, v následující tabulce.

Poznámka: Diagram čte od pravý k odešel.

Hebrejské dopisy mohou také být používány jako čísla; vidět vstup na číslicích hebrejštiny. Toto použití dopisů jak čísel je obyčejné v Kabbalah (židovský mysticismus) v praxi známé jako gematria, také jak v kalendáři hebrejštiny.

Varianty dopisu a hodnoty

Bližší informace: Romanization hebrejských, hebrejských číslic, Cursive hebrejština, Rashi skript

Následující stůl je zhroucení každého dopisu v hebrejské abecedě, ukazovat dopis, jeho jméno, jeho numerickou hodnotu a jeho transliteration pro angličtinu. Je jich tam pět dopisy s sekundou, “konečný tvar”, použitý u konce slov, reprezentovaný dole na pravé straně sloupce dopisu. Pro další rodové skripty, vidět minulost hebrejské abecedy? rodové skripty a psát varianty

Poznámky

nenapsaný v parafovat a krajní polohy, ačkoli často ne psaný vůbec
nenapsaný v krajních polohách
“h” parafovat nebo po souhláskách, “ch” všude jiný
“i” v krajních polohách nebo před souhláskami
často ne psaný vůbec

Symboly jidiše

Výslovnost

Bližší informace: Fonologie hebrejštiny a International fonetická abeceda pro hebrejštinu

Popisy, které následují jsou založené na výslovnosti moderního standardu izraelská hebrejština. Pro stručný přehled, vidět článek International fonetická abeceda pro hebrejštinu. Pro další informaci o oblastních a historických změnách ve výslovnosti, viďte fonologii hebrejštiny.

Holeň a hřích

Bližší informace: Shin (dopis)

Holeň a hřích jsou reprezentováni stejným dopisem,?, ale jsou dva oddělené fonémy. Oni nejsou vzájemně allophonic. Když diakritika samohlásky být používán, dva fonémy jsou rozlišeny s holení-tečkovat nebo hřešit-tečka; holeň-tečka je nahoře horní-pravá strana dopisu a hříchu-tečka je nahoře horní-levá strana dopisu.

Dagesh

Hlavní článek: Dagesh

Historicky, souhlásky? se vsadil, beis,? gimel,? dalet,? kaf, kof,? pe, pey, a? tav každý měl dva zvuky: jeden usilovně (plosive), a jeden měkký (fricative), se spoléhat na pozici dopisu a jiných faktorů. Když diakritika samohlásky být používán, tvrdé zvuky jsou ukázány centrální tečkou volal dagesh (דגש), zatímco jemné zvuky postrádají dagesh. V moderní hebrejštině, nicméně, dagesh jen mění výslovnost? se vsadil,? kaf,? pe, a? tav (tav jediné změny v Ashkenazi (sof) a Yemenite výslovnosti).

* Jediný v Ashkenazi výslovnostech. V izraelské hebrejštině, to je vždy tav, s / t / zdravý. * * Dopisy gimmel (?) a dalet (?) také dagesh (tečkované) formy, ale tito se neliší foneticky od forem bez dagesh ve většině z moderních hebrejských dialektů. Izraelská hebrejština také vystavuje žádné fonetické rozlišení mezi tav (?) s nebo bez dagesh.

Totožná výslovnost

V Izrael je obecná populace, mnoho souhlásek má stejnou výslovnost. To jsou:

* Varyingly

Starověká hebrejská výslovnost

Bližší informace: Biblická hebrejština

Některé ty změny ve zvuku zmínily se nahoře být kvůli systematickému rysu Starověká hebrejština. Šest souhlásek / b g d k p t / byl vyslovován rozdílně se spoléhat na jejich pozici. Tyto dopisy byly také nazvané BeGeDKePHeT (prohlásil / ˌbeɪgɛdˈkɛfɛt /) dopisy. (úplné podrobnosti jsou velmi složité; toto shrnutí vynechá některé body.) oni byli vyslovováni jak zastávky [b g d k p t] u začátku slabiky, nebo když se zdvojnásobil. Oni byli vyslovováni jak fricatives [v?? x f?] když předcházený samohláskou (obyčejně signalizoval s macron, [???? p??]). Zastávka a dvojité výslovnosti byli ukázáni dagesh. V moderní hebrejštině zvuky [?] a [?] vrátili se k [d] a [g] příslušně, a [?] se stál [t], tak jen zůstávat třemi souhláskami / b k p / ukazovat variaci. ? “reish” mohou také byli “zdvojnásobený” dopis, sestavení seznamu BeGeD KePoReS” a také skýtat hebrew jeden z jediných jazyků posednout dva ' r ' zní. (Sefer Yetzirah, 4: 1, toto závisí na starověku této knihy.)

? vav byl polosamohláska / w / (jak v angličtině, ne jak v němčině).
? chet a? ayin byl faryngální fricatives,? tsadi byl důrazný / s /,? tet byl důrazný / t /, a? qoph byl / q /. Celá tato jsou obyčejné semitské souhlásky.
?? hřešit (/ s / varianta? holeň) byl původně odlišný od obou?? holeň a? samekh, ale se stál / s / stejný jak? samekh do doby cílení samohlásky bylo vymyšleno. Kvůli tomu, že cognates s jinými semitskýma jazyky, tento foném je znán k původně byli postranní souhláska, nejvíce pravděpodobný neznělý alveolar postranní fricative /? / (zvuk moderních waleských ll) nebo neznělý alveolar postranní afrikáta / tɬ / (jako Náhuatl tl).

Vowels

Matres lectionis

Hlavní článek: Mater lectionis

? aleph,? on,? vav a? yod jsou souhlásky, které mohou někdy zaujmout postavení samohlásky. Latter dva zvláště být více často samohlásky než oni jsou souhlásky.

Body samohlásky

Hlavní článek: Niqqud

Niqqud je systém teček nápověda určovat samohlásky a souhlásky. V hebrejštině, všechny formy niqqud jsou často vynechány v písmu, kromě pro dětské knihy, modlitební knihy, poezii, cizí slova a slova který byl by dvojznačný prohlásit. Izraelská hebrejština má pět fonémů samohlásky, / i e o u /, ale mnoho více psaných symbolů pro je:

Poznámka?: Symbol”O#rquote reprezentuje kteroukoliv hebrejštinu dopis je používán.

Poznámka?: zeire je vyslovován správně jak ei v moderní hebrejštině.

Poznámka?: dagesh, mappiq, a shuruk mají odlišné funkce, dokonce ačkoli oni se dívají stejný.

Poznámka?: Dopis? (vav) je používán protože to může jen být reprezentováno tím dopisem.

Sh'va

Hlavní článek: Sh'va

Tím, že přidá dvě svislé tečky (nazvaný Sh'va) pod dopisem, samohláska je dělána velmi krátký.

Srovnávací stůl

Gershayim

Hlavní článek: Gershayim

Symbol ? je volán gershayim a je interpunkční znaménko použito v hebrejském jazyce k ukazují zkratková slova. To je psáno před posledním písmenem ve zkratce. Gershayim je také jméno poznámky cantillation v četbě Torah, tiskl nad akcentovaným písmenem.

Symboly pro non-přirozené zvuky

Hlavní články: Geresh a Hebraization angličtiny

Zvuky [?], [?], [?], psaný”??#rquote,”??#rquote,”??#rquote a [w], standardly přepsal jak”?#rquote (zatímco”?#rquote normálně je [v ]), non-standardly někdy přepsal וו nebo ???, být nalezený v mnoha loanwords, které jsou díl každodenní hebrejštiny hovorový slovník, dokonce mezi lidi, kteří neznají původní jazyky. Apostrof-dívat se symbol po dopise hebrejštiny modifikuje výslovnost dopisu a je nazvaný geresh.

Používání וו reprezentovat [w] je, nicméně, nestandardní, zatímco ještě hotový; pravidla pravopisné normy určují, že v ktiv muž— tj. text bez niqqud— “dvojitý vav#rquote (וו) je používán signalizovat vav v non-parafovat a non-krajní poloha naznačovat souhlásku [v], jak protilehlý k vav naznačovat samohlásky [u] nebo [?], který je ukázán jeden ?.

Geresh je také používán naznačovat initialisms a naznačovat hebrejskou číslici. Geresh také je jméno jednoho z poznámek cantillation ve čtení Torah ale jeho vzhled a funkce je různá.

Unikód a HTML

Hlavní článek: Unikód a HTML pro hebrejskou abecedu

Unikód Blok hebrejštiny vyčnívá z U + 0590 k U + 05FF a od U + FB1D k U + FB40. To obsahuje dopisy, obvazy, spojující se diakritická znaménka (niqqud a cantillation značky) a interpunkce. Odkazy číselného znaku je zahrnutý pro HTML. Tito mohou být použiti v mnoha značkovacích jazycích a oni jsou často použiti v Wiki vytvořit hebrejštinu glyphs slučitelný se většinou internetových prohlížečů.

Viz též

Bibliografie

Kořeny hebrejské abecedy

Externí odkazy

Klávesnice

LiteType.com - virtuální hebrejská klávesnice
Hebrejské translit - pro hebrejštinu psaní s anglickou klávesnicí (transliteration s niqqud)
Mikledet.com - pro hebrejštinu psaní s anglickou klávesnicí (hebrejské rozložení a fonetické rozložení)