Srovnávací literatura
Srovnávací literatura kritické stipendium se zabývá literaturou dva nebo různější lingvistický, kulturní nebo národní skupiny. Chvíle nejvíce často cvičila s pracemi jiných jazyků, to může také být vykonáváno na pracích stejného jazyka jestliže práce pocházejí z různých národů nebo kultur mezi kterého ten jazyk je mluvený. Také zahrnutý v rozsahu dotazu být srovnání různých druhů umění; například, comparatist by mohl vyšetřovat vztah filmu k literatuře.
Nepřehlédněte: Tato stránka obsahuje strojový překlad textu z anglické encyklopedie Wikipedia. Pokud budou některé pasáže špatně srozumitelné, zkuste se podívat i na text v originále, který najdete pod odkazem Comparative literature. Překlad byl vytvořen pomocí překladače Eurotran.
Přehled
Studenti a instruktoři na poli, obvykle volal “comparatists,” tradičně byli výborní v několika jazycích a obeznámený s literárními tradicemi a hlavními literárními texty těch jazyků. Některá ta novější náhradník-pole, nicméně, zdůraznit teoretickou bystrost a schopnost zvažovat různé druhy umění souběžně, přes vysokou lingvistickou schopnost.
Mezivědní povaha pole znamená to comparatists typicky vystavit nějakou známost s studii překladu, sociologie, kritická teorie, kulturní studie, náboženská studia, a historie. Jako výsledek, programy srovnávací literatury uvnitř univerzit mohou být navržené učenci kreslenými od několika takových oddělení. Tento eklekticismus vedl kritiky (od uvnitř a bez) k poplatku ta Comparative literatura je nedostatečně přesně stanovená nebo to comparatists příliš snadno se dostat do dilettantism, protože rozsah jejich práce je, nutnosti, široký. Nějaká otázka zda tato šíře ovlivní schopnost Ph.D.s najít zaměstnání v vysoce specializované prostředí akademického světa a kariéra prodávají zeširoka, ačkoli taková znepokojení nevypadají, že je potvrzen daty umístění to ukáže comp. rozsvícený. absolventi být najat u podobných nebo vyšších mír než jejich druhy v angličtině. [1]
Od druhé světové války, tam byly čtyři hlavní mezinárodní konference v Comparative literatuře: v roce 1965, 1975, 1993, a 2004. Vydávaná sdělení od každé konference odhalí vybojovanou povahu pole a dohody velmi se spory o teoretickou přísnost, lingvistickou nekompatibilitou a základními cíli pole.
Pozoruhodná angličtina-comparatists jazyka zahrnují Henry H.H. Remak, Harry Levin, H. M. Posnett, Susan Bassnett, Charles Bernheimer, Terry Eagleton, Edward Said, Gayatri Chakravorty Spivak a Paul Banks
Rané dílo
V angličtině-svět mluvení, práce zvažovala foundational k poli, a první být tak-titulovaný, byl Nový Zéland učenec H.M. Posnett srovnávací literatura, publikoval v 1886. Nicméně, předchůdcové mohou být nalezení v myšlenkách na Johanna Wolfganga von Goethe, jehož představa “světové literatury” (Weltliteratur) byl široce citován Posnett. Rus Formalists připočítal Alexander Veselovsky s položit základy pro poměrná literární studia. Viktor Zhirmunsky, například, odkazoval se na Veselovsky jako “nejvíce významný zástupce poměrného literárního studia v ruštině a evropské stipendium devatenáctého století”.
Během pozdní 19. století, comparatists takový jako Fyodor Buslaev byl hlavně zaujatý s dedukovat domnělé zeitgeist nebo “ducha lidí”, který oni předpokládali být ztělesněn v literárním výstupu každého národa. Ačkoli mnoho poměrných prací od tohoto období bylo by soudil šovinistický, eurocentrický nebo vyrovnat rasistu podle současných měřítek, záměr většiny učenců během tohoto období měl zvětšit chápání ostatních kultur, neuplatňovat převahu přes je (ačkoli politici a jiní z vnější strany pole používalo jejich práce pro tento účel).
Francouzská škola
V rané fázi 20. století až do WWII, pole bylo charakterizováno pozoruhodně empiricist a positivist se přiblíží, nazval “francouzskou školu”, ve kterém učenci zkoumali forensically prací, vypadání pro důkaz “původů” a “vlivy” mezi pracemi od různých národů. Tak učenec by mohl pokoušet se hledat jak zvláštní literární nápad nebo motiv cestovali mezi národy v průběhu doby.
Americká škola
Reagovat na francouzskou školu, pováleční učenci, všeobecně nazval “americkou školu”, snažil se vrátit pole do záležitostí více přímo zaujatý literární kritikou, de-zdůrazňovat vyšetřování a detailní historický výzkum že francouzská škola se domáhala. Americká škola byla více blízko souosá s originálními internacionalistickýma představami Goethe a Posnett (pravděpodobně odrážet poválečnou touhu po mezinárodní spolupráci), hledat příklady univerzálního člověka “pravdy” založený na literárních archetypech to se objevilo skrz literatury od všech časů a místa.
Prior k příchodu americké školy, rozsah srovnávací literatury za západě byl typicky omezený na literaturu západní Evropy a severní Ameriku, převážně literatura v Angličtina, Němec a Francouzská literatura, s příležitostnými nájezdy do Italská literatura (primárně pro Dante) a Španělská literatura (primárně pro Cervantes). Jedna památka k příchodu tohoto období je Erich Auerbach' s kniha Mimesis, přehled technik realismus v textech jehož původy trvají několik kontinentů a tři tisíce roků.
Příchod americké školy by byl známý aktuálním praktikům Cultural studi a je dokonce prohlásen některými být předchůdce Cultural studuje rozmach v univerzitách během sedmdesátých lét a osmdesátých lét. Pole dnes je velmi různorodé: například, comparatists stále studovat literaturu Číňana, arabskou literaturu a literatury nejvíce jiných větších světových jazyků a oblastí stejně jako angličtina a kontinentální evropské literatury.
Aktuální vývoje
Opravdu, tam je hnutí mezi nějaký comparatists k re-zaostřit pole úplně pryč od národu-založený přístup se kterým to předtím bylo spojené (vidí Gayatri Chakravorty Spivak, smrt disciplíny, Columbia univerzita Press, 2004; nebo Steven Totosy de Zepetnek kostra poměrných kulturních studií). Tito učenci obhajují cross-cultural přístup, který platí ne dbát k národním hranicím. To zbývá být viděn zda tento přístup bude úspěšný, daný že pole mělo jeho kořeny v národě-založené myšlení a to hodně z literatury v zkoumání byl (a je) inspirovaný záležitostmi souviset přímo k národu-stát.